OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Trochu jiné preventivní (divadelní) představení

Ve čtvrtek 14. 4. 2016 jsme se zúčastnili preventivního programu, který měl podobu divadla, v Kulturním domě v Českém Brodě. Preventivní program byl zaměřen u devátých ročníků na alkohol u mladistvých a jeho následky, u osmých ročníků na šikanu. Připravilo si ho pro nás Občanské sdružení Divadelta. Toto sdružení se zabývá divadlem, jehož hlavním cílem je jeho účastníky přenést do děje a přinést jim zkušenosti pomocí přímého zážitku. Závěrečná společná diskuse zkoumá vztah “herce” k danému problému, nutí účastníky příběhu i představení uvědomit si své způsoby jednání.

Nejdříve se nám herci představili. Přijeli dva kluci, Zdeněk a Kuba, a dvě holky, Jitka a Hana. Aby nás trochu rozpohybovali, hráli s námi hru, kdy nám pokládali otázky, my jsme museli při pozitivních odpovědích vstát a při záporných zůstat sedět. Byly to otázky typu: “ Znáš hru Vadí, nevadí? Chutná vám ve školní jídelně? Ochutnali jste už alkohol? Pili jste někdy pivo? Chutnalo ti? apod.

Následoval příběh.

Představení pro 9. ročníky se jmenovalo “Vadí, nevadí?”.  Vystupoval v něm Láďa (suverénní, problémový žák), Edita (odvážná holka, podřizující se velmi rychle situaci), Šárka (zamilovaná, poctivá a stydlivá), Dušan (chytrý, stydlivý a ovlivnitelný). Příběh vyprávěl o konci devátého ročníku a výletě, na kterém se může objevit u žáků touha užít si i s alkoholem. Dušan dostal za úkol koupit vodku. “Kamarádi”, Láďa s Editou, ho přemlouvali tak, že Šárka, kterou miluje, bude chodit s tím, kdo vodku koupí. V autobuse při hře, Vadí nevadí, nutil Láďa Dušana, aby se vodky napil. Na pokoji při tajném večírku lili Dušanovi vodku do pití bez jeho vědomí. Těsně před úplným závěrem příběhu, kdy Dušan leží bez hnutí na zemi a “kamarádi” odchází na večírek do jiného pokoje, se celé představení zastavilo a “přetočilo”. Herci hráli příběh znovu a my jsme měli možnost do děje zasáhnout, zastavit děj tlesknutím, ale také se pokusit zahrát danou chvíli příběhu sami.

Náš příběh skončil naštěstí správně a dobře, ale herci nám zahráli i svůj konec, kdy Dušan v závěru umírá, protože ho “kamarádi” zradí. Celý příběh nám ukázal, jak se dá lehce manipulovat, jak je těžké vzdorovat a něco odmítat, kdo je opravdový kamarád a kdo si na něj pouze hraje a využívá, co může alkohol udělat s člověkem, který není zvyklý ho pít, …

Představení pro 8. ročníky se jmenovalo “Nový spolužák” a bylo zaměřeno na šikanu. V příběhu vystupovala nová spolužačka Soňa (velmi stydlivá) a její noví spolužáci Hugo, Robert (hokejista “drsňák”) a Denisa. Hugo si začal dělat ze Soni legraci, začali jí říkat Hoňa. Začali jí ubližovat nadávkami, dělali jí naschvály, posmívali se. Naváželi se do její rodiny, posmívali se kvůli svačině, schovali Robertův mobil do její kabelky a obviňovali ji z krádeže, apod. Robert se nakonec mstí Soně po výstupu a kázání svého otce. Soňu fyzicky napadl. Příběh končí tím, že je Soňa v nemocnici.

I tady se příběh “přetočil” a my jsme měli možnost situace v příběhu stopnout a vstoupit do děje. Náš příběh skončil šťastně, ovšem příběh sdružení Divadelta nikoli. O  příběhu jsme společně diskutovali. Příběh nám ukázal, kam může dojít některé naše provokování, jak se cítí člověk, kterému se posmíváme, že i jenom slova mohou ublížit, …

Herci byli perfektní, dost dobře se přiblížili našemu věku, uměli to krásně zahrát, byli takoví energičtí. Hodně jsme se nasmáli při jejich improvizaci. Některé jejich hlášky jsme začali používat. Bavilo nás zasahovat do děje a vyzkoušet si, jaké je to na pódiu.


žáci 8. B a 9. B ZŠ Český Brod, Žitomířská 885, okres Kolín

foto

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.